Úvod
Dnes je 22. listopad 2019, psí svátek má: Brian, Nessie, Iliria Mapa webu Poslední změny

Návštěvní kniha

Přidání příspěvku

Jméno:
E-mail:
WWW:
Vzkaz:
Smajlík:
Kód: Následující kód, prosím, přepište do políčka pod ním.

V návštěvní knize je 2778 příspěvků, poslední byl přidán dne 5. 12. 2008 10:08
alena buriánková 19. 3. 2008 08:42
http://www.ortles.estranky.c
rtw mám 33 roků.

Všichni měli lovecký pud vyvinut více, či méně.

Ti, co ho měli méně vyvinut většinou po zde různými majiteli popsaných zákrocích poslechli.

Ti druzí nebyli nikdy spolehlivě odvolatelní, pokud se ode mě již vzdálili.

Jednu fenu jsem opakovaně našla za pomoci dalších psů téměř uštvanou k smrti.

Tady nikdy nic nepomohlo.

Končilo to tak, že jsem ji jednoduše ve volném prostoru, kde se dala očekávat zvěř nepouštěla na volno.

Chovala jsem jezevčíky, ti se ale po určité době vždy vrací.To mají vrozeno.
Petra R. 18. 3. 2008 22:39
"Rotvajlerovi téměř chybí lovecký pud" *

Tak tomu se muzu v nasem pripade jen smat.
Gery K. 18. 3. 2008 21:44
Děkuji všem a závidím těm co už honičky za zvěří vyřešili. Nevzdám to.

Pro odlehčení problému. Vycházím z toho, že všichni zde jsme majitelé RTW . Cituji pár řádek z knihy ROTVAJLER od Esther Verhoef-Verhallenové: str.19 "Rotvajlerovi téměř chybí lovecký pud. Nemusíme se proto bát, že nám při procházce v přírodě uteče do lesa, jakmile zavětří divokou zvěř." Bydlíme skoro v lese, takže při každodenních vycházkách se mu nedá vyhnout.

Knihu jsem si koupil až když jsem měl štěně doma.
Renča 18. 3. 2008 20:57
Taky jsem měla ten problém se zvěří. Jak už tady bylo psáno, vyřešila to šňůra. Osvědčila se mi z padáku, je tenoučká a přesto pevná. Pes jí moc necítil, v pohybu nebránila, ale pořád byl pod kontrolou. Jenže obyč obojek mi jaksi nezafungoval na pořádný škubanec jak jsem si představovala (ostatně co bych chtěla, mých 55kg proti 50kg rozhodnutých jít si za svým ). Nasadila jsem tedy silnější domlouvátko - ostnatý obojek. Naběhl si do něj asi 2x a od té doby mám svatý klid a pokoj. Po stopě nevyrazí, na vizuální kontakt kdy je má pár metrů před sebou, zůstane v klidu stát. A když se náhodou stane, že mu doslova před čumákem vystřelí, tak za ní popoběhne maximálně pár metrů a hned se vrátí zpět . Samozřejmě následuje ohromná pochvala a odměna.

PS: zkusila jsem i elektrický obojek, ale v lese kde je velké množství keřů a remízků malých smrčků, tak mi vůbec nefungoval (když jsem ho zkusila na sobě tak fungoval naprosto spolehlivě ), nebo ho pes naprosto ignoroval. Zkrátka utekl i s ním !!!
D.P. 18. 3. 2008 20:55
myslím celkem zajímavé k danému tématu

http://www.psycholog-psu.com/loveni.html
Gery K. 18. 3. 2008 20:44
S elektrickým obojkem nemám žádné zkušenosti a nevím jak s ním zacházet abych psovi neublížil. Pořád je to pro mě asi až to poslední řešení. Díky psovi mám ve svém věku docela dobrou kondičku.
D.P. 18. 3. 2008 20:41
V tomto případě bych postupovala,jak radila Petra.Protože roční pes /předpokládám/ ještě nemá upevněný povel lehni a potřebujete to řešit ihned.Nechala bych ho na dlouhé šńůře ,ˇopravdu prověšené nebo ať si ji tahá za sebou ,aby měl pocit,že není upoutaný.Jestli je opravdu LOVEC,tak vyrazí i na té šňůře.Ale pak to musí být opravdový cukanec!!! Ne jen zamezení útěku. Po cukanci povel ke mě a pochvala a motivační hra.Pokud se mu nebude chtít přijít,povel neopakovat ani si ho nepřitahovat,ale dojít si k němu...tak,jak už to děláte.Chce to vícekrát za sebou,pokud to jde,vyvolávat tyto situace a ne se zvěři vyhýbat.

Povel lehni za každé situace bych psa učila také,ale ne ve spojitosti s útěkem za zvěří.To se dá použít,až to má pes opravdu zafixované a plácne sebou za každé "klidné" situace. Od jednoduchého ke složitému.

Přeji pevné nervy a trpělivost!
Ten co to zkusil a už by neměn 18. 3. 2008 20:32
A zkusil jste elektrický obojek? Je to velmi jednoduché. Honit zvěř=nepříjemná bolest, přijít k pánovi=příjemná pochvala a odměna. Vaše procházky už nebudou utrpením´, budete moct jít kamkoli. A hlavně, pes si bolest nespojí s vámi. S vámi bude jen to příjemné. Zbít psa, když už neloví je nesmysl roku 2008 ale pokud jste tak rychlý, že jej doběhnete při honu, skočíte na něj a pořádně ho zbušíte, tak možná už utíkat nebude. Ale obávám se, že vaše honička nebude jen jedna.
Gery K. 18. 3. 2008 20:24
Přiblížím vám v jaké jsem situaci: Když bylo mému RTW 6 měsíců začal pronásledovat. Vždy jsem ho dohonil, vycukal, zacvičil a rychlým přesunem domů a do kotce. Po třetí když jsme narazili na srnky spolehlivě jsem ho přivolal, tak to fungovalo celý půl rok. Teď mu je rok a problém je tu znovu. Začalo to asi před týdnem, nasál stopu a začal se rychleji vzdalovat, to jsem ho ještě přivolal, pochválil a pohrál. Ale včera se vypravil hodně rychle za srnkou, zopakoval jsem osvědčené : dohonit, vycukat, zacvičit, pochválit. Myslel jsem,že bude klid, ale při pochodu domů jsme narazili znovu na zvěř a byl pryč. Hlasivky mám ještě v lese , nervy v kýblu. Dnes jsem šel schválně podobným terénem, abych ho prověřil, ale z jeho chování mi je jasný, že by utekl zas. Byl na volno, ale byl to zbytek mých nervů. Tak a teď co s tím? Díky
D.P. 18. 3. 2008 20:04
Pokud je pes starší a útěk za zvěří se mu už stal "koníčkem" a přivolání není jeho silná stránka, bude účinější ten povel lehni.Mě se to opravdu osvědčilo.
estů ale...... 18. 3. 2008 19:58
U všech psů, které jsem cvičil, se mi stalo maximálně dvakrát, že začali pronásledovat zvěř. Na potřetí stačilo už jen zvýšit hlas. Výhoda byla ta, že jsem to vždy podchytil na poprvé. Vy to budete mít složitější.
Nejsem zastáncem fyzických tre 18. 3. 2008 19:56
Důležité je se i při trestání naprosto kontrolovat a zlobit se jen na oko. Musíte přesně odhadnout míru, aby si to pes pamatoval, ale naopak aby jste ho nepotrestal příliš. Zastávám názor že trest musí odpovídat plemenu, stáří a počtu předchozích neuposlechnutí.
D.P. 18. 3. 2008 19:42
Mám také tři psy a postupuji stejně. Podchytnout v prvopočátku,nepříjde na zavolání,další povel není ,dojdu si ke psu a vytahám ho a přitom mu náležitě "nadám". Také nejsem zastáncem fyzických trestů,ale na toto výchovné nedám dopustit! Lepší si to ujasnit ihned,než se po zbytek roků klepat,jestli můžu psa pustit nebo ne.

Další,co psy učím,je povel lehni - za jakékoli situace.Když se pes rozběhne za zvěří,kočkou....nevolám ke mě,ale zařvu lehni! Chce to zareagovat ihned a pes sebou opravdu plácne na zem. Ale toto funguje,pokud je pes sám.Ve smečce to nedělám...stačí,aby to jeden malinko "ošulil" a lehl by později a "zkazil " by ostatní.Smečka je prostě smečka....
Gery K. 18. 3. 2008 19:42
Díky za rady. Pokud si vzpomenete ještě na něco, co se vám osvědčilo, prosím napište. Čím více způsobů budu mít v záloze, tím budu mít snad větší úspěch. Zítra beru lehkou obuv.
estů ale...... 18. 3. 2008 19:17
Samozřejmě hned potom se snažte provést nějaký cvik, za který můžete psa pořádně pochválit.
Nejsem zastáncem fyzických tre 18. 3. 2008 19:12
Já mám tři psi a zatím každý mě alespoň jednou neuposlechl na zavolání. Musí se to podchytit vždy na poprvé nebo co nejdřív. Když mi pes začne pronásledovat nějakou zvěř, dvakrát na něj zavolám. Pokud neuposlechne, již se žádnými verbálními projevy nezatěžuji (nevolám na něj) a jdu (běžím) přímo k němu. Jakmile se k němu dostanu, chytnu ho a prostě dostane na prdel. Důležité je když se k němu blížíte už na něj nevolat. K žádému narušení vztahu mezi mnou a psi nikdy nedošlo. Pes samozřejmě ví za co byl potrestán.
Petra R. 18. 3. 2008 19:07
http://www.ing-rtw.estranky.cz
pro Gery K.

a neni zrovna toto Vas pripad? "Může se však stát, že netrhnete šňůrou dostatečně silně a psa si jen přitáhnete k sobě a tím mu zabráníte v následování zvěře. V tomto případě začínáte mít problém. Pokud "procedůru" na šňůře s nedostatečně silným trhnutím budete několikrát opakovat, pes rychle pozná, kdy je na šňůře a kdy nikoli. Pokud bude na šňůře, tak se možná ani nebude příliš snažit utéci za zvěří. Běda však, až jednou nebude na šnůře; okamžitě utěče atd."

Ja mam jeste jeden "figl" - kdyz uz mam hlasivky na pul cesty ke psovi a ten presto nereaguje, tak mam jeste v zaloze pomocny povel "hele co mam" a ten funguje 100%. Je to jeho milovany balonek na snurce, ktery je mu nadevse.
Gery K. 18. 3. 2008 18:56
Děkuji Petře R. za odpověď, ale můj pes mi šanci s ním škubnout nikdy nedal. V okamžiku jak jsem ho připnul na šňůru, neprojevil sebemenší zájem cokoli pronásledovat. Je stresující být s ním venku a pořád sledovat kdy vyrazí. Nechci mu odepírat volnost, ale strach o něj je neskutečný.
Katka Ch. 18. 3. 2008 16:38
http://www.rottweilervnouzi.wz.c
V karanténní stanici ve Zvoleni je tříletá rtw Gina.Po uplynutí 28 dní se zde psi můžou utrácet.
D.P. 18. 3. 2008 16:33
čárko, nevnucuj mě,že já na něčem trvám

opakuji pro méně chápavé - pouze jsem zkopírovala větičku z Org.řádu...najdi si,kde to je
Stránky - 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | 40 | 41 | 42 | 43 | 44 | 45 | 46 | 47 | 48 | 49 | 50 | 51 | 52 | 53 | 54 | 55 | 56 | 57 | 58 | 59 | 60 | 61 | 62 | 63 | 64 | 65 | 66 | 67 | 68 | 69 | 70 | 71 | 72 | 73 | 74 | 75 | 76 | 77 | 78 | 79 | 80 | 81 | 82 | 83 | 84 | 85 | 86 | 87 | 88 | 89 | 90 | 91 | 92 | 93 | 94 | 95 | 96 | 97 | 98 | 99 | 100 | 101 | 102 | 103 | 104 | 105 | 106 | 107 | 108 | 109 | 110 | 111 | 112 | 113 | 114 | 115 | 116 | 117 | 118 | 119 | 120 | 121 | 122 | 123 | 124 | 125 | 126 | 127 | 128 | 129 | 130 | 131 | 132 | 133 | 134 | 135 | 136 | 137 | 138 | 139