Na vysvětlenou pár slovíček..............
tento článek uvádíme se souhlasem autora p. Františka ŠmídaVážení přátelé, skutečně jsem nečekal, jakou odezvu bude mít má vzpomínka na jedno ne bezvýznamné výročí chovu rotvajlera u nás.
Prameny, ze kterých bylo čerpáno, při sestavování historické mozaiky, jsou z částí domácí, dostupná literatura, z části můj soukromý archiv ale převážně jsem doplnil chybějící údaje díky vážené paní Verlag Brökeland, manželce bývalého předsedy ADRK, dnes již zesnulého pana Adolfa Pienkosse, která mě velmi ochotně vyšla vstříc ve všem, oč jsem ji požádal. Tak-že zde najdete odpověď na Vaše časté otázky, proč 75. výročí a proč 31 ledna.
Obrátilo se na mne několik zájemců o bližší vysvětlení, jak to vlastně tenkrát bylo s počátky chovu u nás.
Tak-že pro všechny, které to skutečně zajímá, jsem vybral pouze některé a k danému tématu aktuální fragmenty z kapitoly Rotvajler - Historie od A-Z z připravované knihy Rotvajler, jak ho (ne) známe?!
Upozorňuji, že se jedná pouze o výňatky vyjmuté z konceptu knihy.
A snad ještě na závěr bych se rád omluvil těm, kterým můj článek O jednom zapomenutém výročí a o rotvajlerech a o...... způsobil rozčilení a pojali jej jako článek osočující či jinak napadající nevinné, tak se hluboce omlouvám, nic jsem tím nemyslel.....................Mám rád historii všeobecně, a tak mi činilo potěšení se probírat starými anály, ze kterých jsem čerpal. A tu trochu ze mlýna Vám předkládám, pro doplnění informace, která se ne každému líbila, ale to se nedá nic dělat. Já jsem skutečně očekával, že klub na takovou historickou událost a svým způsobem i mezník ve vývoji organizovaného chovu RTW u nás nepozapomene,
Ono totiž toto jubileum nejen že je „kulaté“ ale také co-si naznačuje ve vztahu našeho chovu RTW ve vztahu k ostatním zemím.Ve své knize jsem zmapoval historii těch zemí, o kterých jsem přesvědčen, že tradice a současnost je velmi silná. A přátelé věřte nebo nevěřte, jsme po Německu, tedy po zemi, kde plemeno spatřilo světlo světa druhou zemí, kde byla založena organizace, zabývající se chovem a výcvikem RTW. Samozřejmě, že ADRK a její předchůdci, byly organizace, které vycházely z ohromné síly a cílů, na kterých byla založena celá koncepce klubu, ale u nás se vycházelo z malých na tu dobu č¨ryze českých poměrů. Historie se neptá, kolik a jak, ale kdy a proč.
Tak proč nebýt hrdý na tyto naše předky a proč neslavit, když jde o takový to primát.
Díky Vám, pane Dörre a paní Dörrová, díky Vám všem, na které historie zapomněla..Historie chovu rotvajlera v zemích českých
Zeměpisná poloha země české,sousedící z Německem a zájem kynologů o dosud nepoznané plemeno rozhodlo o tom,že se vcelku záhy Rotvajler objevil i u nás.
Naprosto první zmínka o rotvajlerovi u nás ,pochází již z roku 1910.
Prvními rotvajlery,kteří byli předvedeni na výstavě v zemích českých 16. a 17.května 1924 - byli tito dva jedinci.: A r n o Seeberg
Otec: Heiner v.d. Syra Matka : Tip Top Tona, Majitelem tohoto vystavovaného psa byl pan Karel Kindl.Druhým předvedeným Rotvajlerem byla fena : C i n a Franenwarte, Majitelkou této feny byla paní Rejdlová. Tato fena byla později kryta výše uvedeným psem.
Šlo tedy o první oficiální spojení Rotvajlerů,a paní Rejdlová se tak stala historicky první majitelkou chovné stanice rotvajlerů v zemích českých.V roce 1925 ,byli předvedeni tři sourozenci z celkem 5 vystavovaných rotvajlerů na celostátní výstavě psů,konané v Praze. Tři vystavovaní jedinci(sourozenci)byli právě z již zmiňované :
1.chovné stanice rotvajlerů - " z Podbrdska " paní Rejdlové.............. Ačkoliv vystavovaní 3.psi,byli sourozenci,každý se jmenoval jinak.
Svanto Diblík - Pluto Orlov - Ríšo Perun.
Současně byla vystavena matka těchto sourozenců: Cina v.Bohmerwald.
Pátým vystavovaným rotvajlerem byl nový pes : Curt v.Seeberg.V následujícím roce 1926 byla účast vystavovaných rotvajlerů velmi slabá,neboť byl vystaven pouze jeden pes a to:Griša Giron z Pobrdska.
Jednalo se samozřejmě o sourozence(bratra) rok nazpět předvedených psů.V roce 1927 byli na celostátní výstavě předvedeni dva Rotvajleři.
Tím prvním byl :Astore Verest, otec: Dux v.d.Orla matka:Gilli v.Namslau
Druhým vystavovaným psem byla právě matka Astoreho Verest: Gilli v.Namslau, Majitelem tohoto psa byl pan Křeček z Pelhřimova.Tento pán z pohledu na historii rotvajlera si též zaslouží více pozornosti.Neboť tento obdivovatel plemene Rotvajler,byl u nás, jedním z prvních(ne.li vůbec první)kdo objevil u rotvajlera jeho schopnosti k výcviku.
A tak,navzdory všem oponentům plemene rotvajler,kteří se převážně rekrutovali z řad příznivců jiného,tehdy nikým nenahraditelného plemene německý ovčák,intenzivně a neúnavně pracoval s rotvajlerem jenž se jmenoval :Dolf v.Polzental.Vyvrátil tak tehdejší pesimistické názory mnohých cvičitelů na plemeno Rotvajler,že se jedná o plemeno obtížně cvičitelné.Nejen,že tohoto psa se mu podařilo vycvičit,ale on také splnil podmínky pro udělení výcvikové značky P.H.(policejní pes) Tak se tehdy stalo,právě přičiněním pana Křečka z Pelhřimova,že Rotvajler byl i v zemích českých uznán pro náročnou službu u policie.
Vraťme se však do roku 1928,kdy pan Křeček předvedl na celostátní výstavě jediného psa a to: Billa Mont Everest. Otec:Cesar v.Polzenta Matka:Cill v.Namslau
V roce 1929 tím samým chovatelem byli vystaveni dva psi.
Dolf v.Polzental (1.nositel výcvikové značky PH - polizei hund - policejní pes )
Cito v.Polzental (starší bratr Dolfa v.Polzental)Jen velmi zvolna se rotvajler zabydloval v naší zemi.Jeho propagace byla velmi nenápadná a skromná.Ne každý si mohl dovolit "držet" toto bezesporu (tehdy)náročnější plemeno, co se péče a výživy týká.
Rád bych touto cestou za mne i za čtenáře vzdal hold všem tehdejším propagátorům rotvajlera,kteří to asi neměli lehké,přesvědčit tehdejší odpůrce( a nebylo jich málo) tohoto plemene.Jestli-že jsme vzpomněli prvních chovatelů,první chovné stanice či první cvičitele a výcvikáře,musíme vzpomenout i prvních pánů rozhodčích exteriéru..
Na našem území se v samých začátcích ujali nesnadného úkolu,posuzovat plemeno rotvajler a tím se i spolupodílet na utváření plemene pro generace příští,tedy i pro nás.
Málokdo má možnost ovlivňovat vývoj plemene(ať již kladně či záporně)jako je tomu u rozhodčích exteriéru.Velmi zodpovědného úkolu se zhostili:
1924 - 1925 Karel Witvern (Bern - Švýcarsko)
1926 - Dolf Poselt ( Německo)
1927 - 1928 Otto Settegast (Freiburg - Německo)
1929 - dr. Rudolf Horák (ČR)Organizovaný chov a výcvik Rotvajlera v Československu.
První zmínka o organizovaném spolku "nadšenců a přátel plemene Rotvajler" pochází z roku 1925,z oblasti Děčínska.Zda-li se tehdejší spolek přátel plemene,zabýval více chovem,či výcvikem,není dnes zcela známo.Ale to není vůbec podstatné.
Podstatnější v této době bylo,že se našel někdo,kdo v plemeni viděl budoucnost,a ujal se propagace krásného plemene,které právě v této době nemělo na růžích ustláno.Veškerá činnost související jak s chovem,tak i s výcvikem,byla dosud konána velmi živelně a neorganizovaně.Zakladatelem a průkopníkem organizovaného chovu a výcviku Rotvajlerů v Československu byl pan Max Dörr z Děčína,velký milovník a obdivovatel plemene.Přes to,že v této době ,nebylo vůbec snadné,navštěvovat Německo (jak z důvodu velmi nevýhodného měnového kursu, tak i z důvodů obecných), pan Max Dörr se pravidelně zúčastňoval se svým psem mnohých výstav ,právě v Německu.Podotýkám,že jeho výsledky na výstavách,v zemi původu plemene,nebyly nikterak oslňující.Právě nespokojenost s výsledky a touha vlastnit kvalitnějšího jedince,schopného konkurovat německým Rotvajlerům,vedla pana Dörra k navazování nových přátelství s německými chovateli,od kterých získával potřebné a chybějící zkušenosti.Nebyly to jen osobní zájmy,ale především se již tehdy rodil záměr, nalézt cestu ke zlepšení chovu a výcviku Rotvajlera v tehdejším Československu.Tehdejší chovatelé si velice dobře uvědomovali,že způsob,jakým lze docílit změny k lepšímu,je v chovu jen a jen organizovanost a přebírání zkušeností od chovatelů německých,kteří si své plemeno hýčkali a měli již tehdy dostatek zkušeností,které našim chovatelům chyběly.
V době,kdy se naši kynologové začali zabývat myšlenkou na založení spolku,který by dokázal řídit a koordinovat chov a výcvik tehdy u nás v Československu ještě velmi vzácného Rotvajlera ,němečtí chovatelé a příznivci plemene,měli již ve své zemi dostatek odchovaných Rotvajlerů.Koncem roku 1923 bylo již v plemenné knize(německé) zapsáno téměř 8.500 Rotvajlerů.V závěru roku 1925 to bylo již více,než-li 12700 Rotvajlerů.
Tak-že zkušeností měli němečtí chovatelé již dostatek,a především byla zde ochota se o tyto zkušenosti s našimi chovatelskými průkopníky - podělit.V roce 1925,již měl německý klub chovatelů (ADRK) za sebou 4 roky činnosti,která byla zaměřena především na rozvoj plemene,které němečtí chovatelé dali světu,a na které byly právem hrdi.Láska k plemeni,ale nezná hranic,a tak jim nebyl lhostejný vývoj plemene jenom „doma“,ale také,a to velmi pozorně sledovali vývoj a směry chovu v zahraničí.Německý klub chovatelů Rotvajlerů, se cítil spoluodpovědný za budoucí kvalitu plemene,které v této době,nebylo ani zdaleka ustálené a s ukončeným plemenným vývojem.Málokdo ví,že za počátkem organizovaného chovu Rotvajlera v Československu, stál skutečně Všeobecný německý klub chovatelů Rotvajlerů - ADRK
Organizace ADRK,byly již tehdy rozděleny do krajů,či oblastí.a tak vznikaly různé oblastní skupiny - tzv. LG - Landesgruppe.A právě Landesgruppe( Dresdener Gruppe) v Drážďanech,velmi pomáhalo našim chovatelům,a od roku 1925,kdy se tato LG velmi podílela na přípravě výstavy Rotvajlerů v Československu (červen 1925),její pomoc sílila a nabývala na intenzitě.
O této výstavě se velmi podrobně zmínil ve svém článku - odborný německý kynologický časopis - Deutschen Kynologen Zeitung (10.11.1926 )
Díky úsilí a dobré propagaci pánů Maxe Dörra a Hammanna,a také paní Dörrové,byla v Československu učiněna výborná propagace,pro širokou veřejnost,dosud jen málo známého,či pro mnohé nezasvěcené, zcela neznámého plemene.Přihlášeno bylo 15 Rotvajlerů.(10 jedinců bylo z chovné stanice „Polzental“)
Ve třídě dospělých - pes,bylo přihlášeno 6 jedinců. Vítězem se stal Jockel v.d. Nau (č.z.9487 ) z Drážďan. 2.místo - Horst v. Wettinsheim ( 8161 ) a 3. místo získal Cito v. Polzental (10140 ).Dalšími účastníky této výstavní třídy byli: Dorr v.Polzental (10790 ),Dago v.d. Orla ( 4793 ) a Cäsar v.d.Breite. (1097)
Ve třídě - dospělé feny dominovala 4.letá Bianka v.Moosach (4391 ) Bianka je umístěna v chovné stanici - Polzental..Otec této feny je Bill Monarchia (933) Matka - Butte v. Karlstor - Molken Kur (1014) Druhé a třetí místo obsadili sestry Dolfa Polzental Dora ( 10793) a Dina ( 10792) v. Polzental.
Výstava byle velkou propagací krásného plemene,za velké podpory ADRK.
Výborné vztahy pana Maxe Dörra z Děčína ( Tetschen) s vedoucími představiteli ADRK z Landesgruppe Dresden,vedly po téměř ročních přípravách,až k samotnému založení prvního „chovatelského klubu plemene Rotvajler“ u nás..
Samotnému založení předcházely časté diskuse, které ale byly plodné,a měly za následek,že se různé malé chovatelské skupiny většinou názorově sjednotili, a nic již nestálo v cestě tomu,aby byl tento historicky první (z celkového počtu tří ) chovatelský klub našeho plemene - založen.Stalo se tak 31.ledna 1926 - v Děčíně v Dampfschiff - Hotel. (pozn.autora: Dampfschiff je v překladu - parník.Nepodařilo se mi zjistit,zda.li se jedná pouze o název hotelu,či se zmiňované setkání zakládajících chovatelů uskutečnilo skutečně na parníku,jako takovém) U zrodu klubu stálo tehdy 16.zakládajících členů.
Prvním předsedou klubu a zároveń i poradcem chovu se stal pan Max Dörr.Spolek,který byl ryze československý z působností pro celém území tehdejší naší republiky,byl ale také zároveň Landesgruppe,řízený a odpovědný ADRK.Tehdy to byla velká čest a skutečná pomoc,pro začínající české chovatele,kteří většinou neměli s chovem tohoto krásného plemene,žádné zkušenosti. A tak se stalo,že nový spolek chovatelů Rotvajlerů,byl v tehdejším Československu, v pořadí historicky čtvrtým založeným chovatelským klubem konkrétního plemene.
Vedle spolku chovatelů Německého ovčáka,Dobrmana a klubu pro chovatele drsnosrstých Teriérů,mělo Československo i: 1. speciální spolek chovatelů plemene Rotvajler.
Činnost nově založeného spolku chovatelů byla velmi různorodá,a její členové byli velmi aktivní.A tak vedle chovatelské a výstavní činnosti,se členové spolku zaměřili i na „sportovní“ činnost.
V květnu 1926 byl v Děčíně slavnostně otevřeno sportovní cvičiště,a jak jinak,než způsobem nejtypičtějším pro tehdejší kynology - členy spolku.
Pro veřejnost se uskutečnilo představení plemene Rotvajler s praktickou ukázkou výcviku.V té době měl spolek 5 dospělých Rotvajlerů,a tak pouze tři se podíleli na předvedených ukázkách veřejnosti.Koncem roku 1926 se počet přispívajících členů zvýšil na 21.
A tak,když členové 1.speciálního chovatelského spolku slavili společně první vánoce(1926),vytvořili se svými již osmi Rotvajlery „živý obraz„,což na svou dobu bylo jistě úchvatná podívaná,nejen pro oko laika..( bez svolení autora nesmí být tento článek či jeho část dále reprodukována )
