díl 25.

Kinetózy a přeprava zvířat
(z knihy Psovi přítelem v nesnázích od MVDr. Petra Skalky)

S blížícím se létem začne přibývat cest, podnikaných spolu se čtyřnohými společníky, psy a kočkami. Tak, jako nesnáší cestování některými dopravními prostředky lidé, nemusí je snášet ani zvířata. Společné jsou jak vyvolávající příčiny, tak mechanizmus nemoci a nakonec i její vnější projevy.
Primárně vzniká kinetóza, tj. nevolnost, vyvolaná pohybem ve vestibulárním aparátu vnitřního ucha, což je orgán, odpovědný za udržování rovnováhy. Sekundárně se k vestibulárnímu aparátu přidávají další orgány, především smyslové a receptory v zažívacím traktu. Významnou úlohu má psychický stav před započetím a v průběhu cesty. Souhrnným výsledkem těchto vjemů a působení nervových zakončení je onemocnění, projevující se depresí, apatií, zrychleným povrchovým dýcháním a zvracením. To může být úporné, mnohokrát opakované, i při již zcela prázdném žaludku, a může přetrvávat řadu hodin po skončení cesty. Kromě podání příslušných léků je důležitá příprava před cestou. Základem příznivého snášení cesty je dobrý psychický stav. Nenakládáme zvíře násilím, ale snažíme se ho na dopravní prostředek přivyknout, třeba i několik dnů předem - což je možné u automobilu, kde se také nejvíce kinetóz projevuje. Kromě pohybu vozidla má na vznik onemocnění vliv obraz krajiny, pohybující se okolo. Citlivá zvířata proto přepravujeme bud' na podlaze bez výhledu ven nebo ve vhodné transportce. Zaživadla nemají být příliš plná ani prázdná. Zvíře lehce nakrmíme kvalitní potravou hodinu až dvě hodiny před cestou a dáme mu k dispozici čistou, nepříliš studenou vodu. Nakonec, půl hodiny až hodinu před přepravou, podáme zvolený lék. Kromě kinedrylu počítáme s tím, že ostatní léky jsou pouze na lékařský předpis. Účinek léku trvá 2-3 hodiny, proto při déletrvajících cestách musíme podání zopakovat. Při vyžádání receptu se poradíme s veterinárním lékařem o správném dávkování. Musíme si uvědomit, že humánní léčiva jsou vyráběna na hmotnost dospělého člověka, tj. 75 kg, a že tedy pro zvíře musíme dávku přiměřeně snížit. Protože existují individuální rozdíly v účinku léků, informujeme se o tom, jakou maximální dávku můžeme použít. Jet se snažíme plynule, bez prudkého brždění a bravurního vybírání zatáček.

V souvislosti s cestováním autem je třeba se ještě zmínit o několika pravidlech, která mohou zdar cesty ovlivnit. Zvíře musí být umístěno tak, aby nemohlo na řidiče negativně působit, ať už svou pozorností nebo pouhou přítomností. Jistě způsobí oboustranně nežádoucí překvapení, když řidič sešlápne psí tlapu místo brzdového pedálu. Zastávky určujeme na místech, kde zvíře nemůže vběhnou do cesty ostatním vozidlům. Zvláštní pozornost musíme věnovat vozidlu, pokud se v něm rozhodneme zvíře jistou dobu ponechat, zvláště v teplých dnech. Vozidlo by mělo stát ve stínu tak, aby v něm bylo i v době našeho návratu. Podle možnosti pootevřeme okénka. V autě nenecháváme nic, co by pes mohl sežrat. Zajistíme dostatek vody a psa před odchodem a po návratu napojíme. Nevíme-li o zdroji vody na místě plánované přestávky, raději ji s miskou vezeme s sebou. Vodou můžeme v případě potřeby ochladit celého psa. Čím je větší teplo, tím více se snažíme pobyt psa v autě zkrátit na minimum. Stala se již řada případů, kdy byl pes v odstaveném autě nalezen uhynulý, neboť díky skleníkovému efektu v uzavřeném vozidle během několika minut stoupne teplota nad 50 °C, nehledě k tělesnému teplu, vyzařovanému a vydýchávanému zvířetem.

Ve veřejných dopravních prostředcích musíme počítat s tím, že zvíře, vyděšené hlukem a pozorností neznámých lidí, může někoho poranit. Protože každé zvíře, které zraní člověka, musí být v co nejkratší době veterinárně vyšetřeno, může to cestu značně zkomplikovat. Není-li totiž zdravotnickému zařízení znám negativní výsledek vyšetření na vzteklinu nebo jde-li o neznámé zvíře, musí se poraněný podrobit očkování, což je procedura nepříjemná a trvající v hospitalizaci několik týdnů. Dojde-li přes sebevětší pozornost k poranění člověka zvířetem,je třeba především identifikace majitele a dohodnutí způsobu předání výsledků prohlídek zvířete. Nationale by si měli vyměnit majitel a postižený při jakémkoli, i bezvýznamném zranění. Jednak poraněný může časem změnit svůj názor nebo se zranění může po několika dnech zkomplikovat, i když vůbec ne vinou vztekliny.

Při letecké přepravě zvířat je třeba se v dostatečně dlouhé době před transportem informovat o minimálních rozměrech transportky. Zvířata zpravidla není dovoleno přepravovat v kabině letadla. Obaly na různá zvířata mají předepsané minimální rozměry a letecké společnosti je striktně dodržují. Může se velice snadno stát, že pes, umístěný v příliš malé transportce, není k letecké přepravě přijat a na letišti se jen těžko shání na poslední chvíli přepravka větší. Při delších cestách společnosti vyžadují, aby bylo v transportce trvanlivé krmivo a voda ve vhodných obalech. Rovněž sazby za přepravu zvířat jsou vyšší než u jiných zavazadel stejných rozměrů.

Přivyknutím na podmínky cestování se projevy kinetózy zmírňují nebo mohou úplně zmizet. Snášenlivost vůči jednomu způsobu cestování však ještě neznamená odolnost vůči způsobům ostatním. Nemáme-li daný způsob vyzkoušený, počítejme raději s horší eventualitou a včas se na ni připravme.

Připravila: Klementová Hana