STOPY a vše kolem nich

 

Pachové práce ve sportovní kynologii

1) K čichovým schopnostem psa

2) Rozdělení pachových prací v systému současné sportovní kynologie České republiky

3) Pachová stopa člověka a její složky

4) Kdy začít s výcvikem psa na stopách a jak?

5) Význam označení nášlapu v počátečním nácviku, ale i v pozdějším období, označování předmětů na stopě

6) Výcvik psa na lomech

7) Střídání terénů na vlastních stopách, nejčastější chyby při počátečním výcviku psa na vlastních stopách psovoda

8) Přechod z vlastních stop na cizí

9) Nejčastější chyby, kterých se dopouštějí kladeči (kontroloři) a psovodi při nácviku stop, kladených cizí osobou, střídání vlastních a cizích stop v tréninku

10) Výcvik psa na stopách s překážkami

11) Některé nejčastější negativní projevy psa na stopě

12) Stopy a zvěř

13) Speciální pachové práce - rozlišování předmětů

14) Některé metody ve výcviku psa při rozlišování předmětů

15) Výcvik psa v rozlišování (označování) osob

16) Vyhledávání předmětů

17) Nalezení a vyštěkání těžkého předmětu

18) Nalezení a vyštěkání ležící osoby

19) Schémata

 



STOPY
ZKOUŠKY IPO
(pokyny pro posuzování)



Tvar stop v jednotlivých stupních (označované třídou), jejich stáří, počet lomů, umístění předmětů i počínání kladeče a psovoda dostatečně popsáno ve ZŘ.
V oblasti kladení stop mohou nastat dvě situace - většinou se různí akce jako zkoušky a jako soutěž. Při zkouškách je většinou dostatek času na to, aby byl rozhodčí přítomen kladení stop osobně a mohl tudíž kladeče řídit. Při soutěžích z časových důvodů většinou provede pouze instruktáž a kladeči položí stopy sami. Při akcích zvláštní důležitosti (mistrovství, výběrové, postupové soutěže) je určován vedoucí stop nejlépe také rozhodčí.

Rozhodčí musí dbát na to, aby:

  • Volba terénu pro stopy neumožňovala vizuální sledování. Zásadně nepokládat stopy ve sněhu. Terén může být různorodý, ne jak se vžilo, provádět IPO pouze na trávě.
  • Dbát na tvar a rozměry předmětů, taktéž na materiál a barvu s ohledem na terén
    IPO 1,2 : dobře nasáklivé (většinou textilie) d=15cm, š=5-6cm a tl=2-3cm
    IPO 3 : možno použít v podstatě všechno, kromě kovu a plastu d=10cm, š=2-3cm a tl=0,5-1cm

    O pořadí v IPO 3 rozhoduje rozhodčí, připravuje je pořadatel. Předměty by měly mít shodné číslo se štítkem na nášlapu. Vydání předmětů před stopou IPO 1-nejméně 15 minut před kladením IPO 2,3-nejméně 30 min.před kladením

  • Tolerance stáří stop byla dohodnuta 5-10 minut, ZŘ udává vždy nejmenší stáří
  • Štítek vždy ve směru stopy - vlevo od nášlapu. Směr vyjití kladeče může být vychýlen 45 stupňů vlevo či vpravo
  • Před stopami vždy provádět losování (zpravidla vždy skupinu)
  • Při hlášení rozhodčímu na stopu může být již pes ustrojen nebo na vodítku.
    Psovod hlásí, zda pes nalezené předměty zvedá nebo označuje - rozhodčí nemá právo vyžadovat bližší specifikaci.
  • Časový limit pro vypracování se počítá od okamžiku navedení psa k nášlapu a vydání povelu "hledej".
  • Psovod postupoval za psem min. 10 a max. 12 metrů. Tomu musí odpovídat šňůra nebo vzdálenost na volno. Vedení psa je možné na řetízku (hladký, ne stahovací) nebo na postroji.
  • Rozhodčí musí postupovat se psovodem v takové vzdálenosti, aby dobře viděl práci psa a mohl sledovat a slyšet psovoda. Nejblíže na úrovni psovoda a trochu stranou s ohledem na vítr.
  • Postup psa musí být klidný, pravidelný, s nízkým nosem.
  • Nalezené předměty může pes zvedat : vsedě, vestoje, aportovat nebo je označovat : vsedě, vestoje, vleže. Kombinace je chybou.
  • Orientační dílčí body na stopě (domluveno v r.1996):

    Uvedení a 1.úsek 27 b.(IPO 1,2) 16 b.(IPO 3)
    1.lom a 2.úsek 27 b. 16 b.
    2.lom a 3.úsek 26 b. 16 b.
    3.lom a 4.úsek 16 b.
    4.lom a 5.úsek 16 b.
    Předměty 10+10 b. 7+7+6 b.

Náhradní stopu přiznávat psovodovi zcela výjimečně (přešla skupina osob či dobytka, zemědělské práce) - zvěř či jednotlivá osoba by neměly být důvodem. Rozhodnout o náhradní stopě možno v podstatě kdykoliv, má-li rozhodčí pochybnost o její regulérnosti.

Rozhodnutí musí být okamžité a zdůvodnění jednoznačné.

Chyby vedoucí ke ztrátě bodů či ukončení práce:

1. Ukončení práce:
Násilné ovlivňování psa před uvedením či v průběhu stopy (silné podněty)

  • Ovlivňování šňůrou - 1x upozornit (až -8 bodů), poté odvolat.
  • Dále možno před limitem ukončit pro naprostý nezájem nebo po 4.uvedení psa (za 3.uvedení a jde-li dále až -8 bodů).
  • Psovod se vzdálí od stopy na délku vodítka,což představuje 10+10m.
  • Uplynutí časového limitu pro vypracování.
2. Ztráty:
  • Až -2 body
    = drobné bezdůvodné ověřování na úsecích či lomech
    = drobná odchylka od ideálního způsobu označení či zvedání předmětů
  • Až -4 body
    = chybné uvedení (neponechání dostatečného navětření)
    = neklid při práci na stopě
    = časté otáčení psa, delší ověřování na lomech, trvalé povzbuzování hlasem
    = větší odchylka od ideálního způsobu označení či zvedání předmětů
    = identifikace předmětu, který na stopu nebyl položen kladečem
    = kombinace označování a zvedání předmětů
    = nevyčkání psa u předmětu do příchodu psovoda
  • Až -8 bodů
    = stopování s vysokým nosem
    = silný neklid, příliš rychlé stopování,střídání tempa, kálení či močení na stopě, hledání hlodavců apod.
  • Ztráta celého předmětu
    = nenalezený či nalezený, ale neodevzdaný rozhodčímu (vždy zvážit)
    = ovlivnění psa k označení předmětu či setrvání u něho

Při posuzování práce psa na stopě nutno zohlednit:
Náročnost terénu, povětrnostní vlivy,  eventuelně nepředvídatelné situace, které mohou nastat  (vždy citlivě zvážit, zda nelze regulérně danou situaci posoudit, či nastal důvod k náhradní stopě).

Připravila: Klementová Hana