Přechod z vlastních stop na cizí
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

Na cizí stopy lze přejít až tehdy, když pes s jistotou vypracovává vlastní stopy psovoda. Při výcviku na vlastních stopách by měl psovod dokonale poznat svého psa ze všech stránek jeho možného chování.
Každá, byt i vlastní stopa, je pro psovoda novou zkušeností, aniž si to psovod mnohdy uvědomuje.
Při nácviku cizích stop nastává zcela nová situace. Pes bude nasazen na stopu s cizím pachem, rovněž budou na této stopě předměty s tímto pachem.
S úhly při výcviku na cizích stopách příliš nespěcháme, zpočátku stačí dlouhé rovné stopy s několika předměty, zakončené předmětem.
Zde hodně záleží, zejména v počátcích, na součinnosti kladeče a psovoda. Psovod musí vědět, jakou stopu bude od kladeče požadovat. KIadeč musí zase respektovat požadavky psovoda, měl by rovněž mít znalosti o lidském pachu, o vlivech, působících na kvalitu stopy -vítr, vlhkost vzduchu, sluneční záření, druh terénu atd. Samozřejmě by měl ovládat alespoň základní sumu znalostí o výcviku psa na stopách - metodiku výcviku.
Stejně jako psovod při kladení vlastních stop musí kladeč přesně znát počátek i průběh stopy, včetně položených předmětů na stopě a jejího ukončení.

Postup psovoda při vedení psa je stejný, je ovšem změna na nášlapu, kdy se nedoporučuje, aby psovod ukazoval posuňkem ve směru stopy, nebo alespoň kde ji předpokládá, aby nepřekrýval svým pachem pachový mrak na počátku stopy.
Zvýšenou měrou musí psovod pozorovat chování psa, a to zejména při prvních cizích stopách, neboť se logicky nové prvky nemohly objevit na práci při sledování pachu vlastního psovoda. Převážně není tento přechod problematický, pro většinu psů je cizí pach zajímavý, je to vybočení z určitého stereotypu, kterým vlastní stopy jsou.
Dnes již mají psovodi ve sportovní kynologii usnadněnu práci u nášlapu, který mají v souladu se zkušebními řády označen tabulkou, takže odpadá obávané vyhledání stopy ve vymezeném prostoru, jako tomu bylo např. ve zkušebním řádu platném do konce roku 1993 (viz tehdejší zkoušku ZVV 2).

V současnosti jsou u zkoušek a soutěží začátky stop označeny tabulkou. I zde se však velmi brzy pozná, zdali byl pes v předchozím výcviku naváděn k nášlapu označeném tabulkou.
Rovněž se brzy pozná, byl-li pes naváděn pod různými úhly. Při zkoušce či soutěži psovod neví, kde je přesně nášlap stopy, i když podle ustanovení řádů má být tabulka umístěna vedle nášlapu vlevo, tj. při začátku kladení vedle levé nohy kladeče. Tento případ se týká samozřejmě cizích stop, neboť u vlastní stopy psovod zná nášlap a celý průběh stopy

Některé metody výcviku psů na cizích stopách

1) Využití kontrolora
Jedná se o velmi praktickou výcvikovou metodu, při které má psovod možnost ověření správného postupu psa na předem položené cizí stopě. Po nášlapu stopy podle požadovaného časového stáří stopy navede psovod psa na nášlap. KIadeč stopy (kontrolor) jde v dostatečné vzdálenosti za psovodem a psem tak, aby dvojici nerušil. Úkolem kontrolora není ovlivňovat psovoda při vedení psa po stopě, ale měl by jen včas upozorňovat psovoda, že například bude předmět či úhel. Vychází se z toho, že kladeč (kontrolor) zná přesně průběh stopy. Jde-li pes s jistotou, není nutné, aby kontrolor předem upozorňoval na předměty či úhly nebo na vlastní průběh stopy vůbec. V takovém případě kontrolor sehrává jen po určitou dobu úlohu potvrzovatele, například odbočí-li pes na úhlu, potvrdí psovodovi předem domluveným znamením správnost postupu psa po stopě

2) Využití pomocníka na konci stopy
Úvodem nutno konstatovat, že jde prakticky o provizorní metodu, při níž je cílem vzbudit zájem psa o stopu pomocníka, kdy po vypracování stopy pes nalezeného pomocníka na konci stopy bud' vyštěká nebo jej zadrží zákusem do ochranného rukávu.
Záleží na předchozí dohodě psovoda a pomocníka. Stopa nebude příliš stará, max. 30 minut. Pomocník našlápne stopu, položí na ní předměty a ukryje se na konci. Důležité ovšem je, aby pomocník před nášlapem stopy psa vydráždil, zvláště jde-li o flegmatického psa.
Po několika takových stopách je možno přejít na cizí stopy, kdy pomocník není na konci ukryt, pes by měl mít zájem o stopu, neboť si vybavuje, že na konci stopy vyštěká pomocníka nebo jej zadrží.

Takové stopy se ovšem ve sportovní kynologii nevyskytují, vyštěkání ležící osoby se provádí pouze u stop při výcviku záchranných psů. Jak již bylo uvedeno, jde o pomocnou krátkodobou metodu.

Připravila: Klementová Hana