Výcvik psa na lomech
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

schéma

Začínáme s ním rozhodně až tehdy, zvládá-li pes již rovné stopy Není tak důležitá délka a stáří stopy, důležité je, aby se pes udržel na rovné dráze s pachem na povrchu terénu. Je nutno vycházet ze skutečnosti, že náhlá změna tvaru stopy klade vysoké nároky na nervovou soustavu psa. Podle toho musíme zahajovat výcvik.
Je poměrně závažnou chybou, pokud psovod mladému psovi asi po 3-4 rovných stopách našlápne stopu s jedním pravým úhlem, a to ještě na těžším terénu, než na který byl pes dosud
zvyklý (i když čest výjimečným psovodům a psům).
Před zahájením této etapy výcviku psa na stopách je nutno si uvědomit, že náhlá změna dráhy stopy (co do tvaru) je i pro psa, který je cvičen na hledání pachu psovoda, dost zatěžujícím faktorem nervové soustavy. To se může projevit při nesprávném přístupu psovoda i v dočasném nezájmu psa o stopy

Jak tedy vlastně začít?
Osvědčeným prvním krokem jsou oblouky, které přece jen nejsou pro psa takovým násilným přechodem v dosud vypracovaném návyku ve sledování rovné stopy I když opět čest výjimkám, znám psovody a psy, kteří oblouky jako určitou etapu výcviku psa na stopách nikdy necvičili a dosahovali na stopách pěkných výsledků.
Je samozřejmé, že první obloučky jsou pozvolné a relativně krátké. Již v této fázi výcviku je nutno střídat vedení obloučků vlevo a vpravo, aby si pes nezvykl, že stopa povede pouze jedním směrem, což plně platí i pro pozdější výcvik psa na úhlech.

Kdy a jak přejít na úhly na stopách?
Zde je odpověď velmi snadná: až na to bude pes plně připraven. To v praxi znamená, že bez obtíží zvládá oblouky na stopách, a to jak vlevo i vpravo na lehkém a středně těžkém terénu.
Je samozřejmé, že při nácviku úhlů se pes setká s pravými, tupými a ostrými úhly. Vyjdeme-li z čistě praktického hlediska požadavků většiny zkušebních a soutěžních řádů, tak nejčastěji se setkáváme s pravými úhly, typické jsou např. pro zkoušky ZM, ZV 1, ZV 3, ale IPO I.-III. Nácvik vypracování ostrých úhlů bude aktuální při nácviku zkoušek SP-1 a 2, FH. Jak z uvedeného vyplývá, nejvíce bude řadový psovod-sportovec nacvičovat pravé úhly.
Mám osobní dobrou zkušenost, že na prvních nášlapech úhlů na stopách provádím zesílení pachu na lomu, a to zpětným prošlápnutím. I při nácviku práce na úhlech je nutno vycházet z toho, že bychom měli postupovat od jednoduššího ke složitějšímu.

Některé metody

Čtverečková metoda
Slouží k preciznímu výcviku psa ve sledování stop na úhlech. Psovod si našlápne několik čtverečků o různě dlouhých stranách. Cílem je, aby se pes naučil sledovat stopu na poměrně krátkých úsecích, kdy následuje úhel.
Práce s vodítkem je zde poněkud jiná, psovod nepouští (hlavně v počátcích) psa na plnou délku stopovací šňůry, možno začít nacvičovat na krátkém vodítku.

Využití pokrmového reflexu při sledování stopy na úhlech
V podstatě se jedná o již popsaný způsob, kdy psovod táhne za sebou na motouzu kus masa, či jiného pro tento účel vhodného krmení (aby zůstalo co nejvíce pachu na úhlu). Zájem psa bude jistě větší, ucítí-li pach masa či jiného krmení, a to i přes to, že najednou stopa uhýbá jinam, než byl dosud z nácviků zvyklý.

Využití moče jiného psa (feny)
Psovod si před výcvikem opatří pár kapek moče od jiného psa, popř. feny. Pro zesílení pachu na lomech pokápne vždy lom několika kapkami moče cizího psa (cizí feny). Tento způsob lze užít i při úplném nezájmu psa o stopu jako takovou.
Na první pohled se nejedná určitě o příliš lákavou metodu pro psovoda, ale stačí k tomu malá lahvička, např. od léků. Tuto metodu jsem vyzkoušel v několika "beznadějných" případech, a to i u psů, kteří nejevili zájem o stopu jako celek, včetně nášlapu. Ve všech případech to zabralo. Samozřejmě je nutno s přibývajícími stopami a úhly od této pomůcky upouštět. Cílem je vypracování reflexu a "udržení se" psa na stopě, a to i v případě lomu.
Mnozí psovodi se při nácviku nevědomky dopouštějí chyby, že stále cvičí stejný tvar stopy, tj. stejně položené úhly, např. doprava. Může dojít i k takovým situacím, že pes po určité době, kdy náhodou má položenou stopu s úhlem doleva, je najednou zmaten, neboť z předchozího stereotypního výcviku má nežádoucí spojitost a očekává, že stopa se bude lomit na pravou stranu.
Jak tomu zabránit? Mělo by být samozřejmostí, že každá našlápnutá stopa v nácviku by měla mít jiný tvar, tedy i jiný směr úhlu. Jedině tak je pes udržován v pozornosti po celou dobu vypracování stopy, včetně úhlů.
Mnozí psovodi si stěžují, že jejich psi si často ověřují lomy, což samozřejmě ve sportovní kynologii vždy znamená bodovou ztrátu. Tomu se dá v mnoha případech zabránit trpělivým a promyšleným výcvikem od počátku práce na úhlech, včetně práce s vodítkem, kdy psovod zkracuje vodítko a dává psovi povel "HIedej, stopa". I zde by se měl pes učit vyhledávání stopy a to nejlépe kruhovým způsobem.
U některých psů toto ověřování mnohdy nelze odstranit, prostě jim to nedá, aby si občas neověřili lom na stopě, i když to předtím v nácviku mnohokrát už neudělali.
Zde nepomůže žádné usměrňování, trhání, tím vlastně jen bude potlačena samostatná práce psa. Mám fenu, která je dobrá stopařka, včetně práce na úhlech, např. na dvaceti různých stopách lomy neověřuje, kdy jsou stopy střídány, a to jak z hlediska terénu, stáří, délky, vlastní či cizí, ale po určité době si musí zase zkusit ověřit alespoň jeden lom! V mnoha případech pomůže při nácviku využití čtverečkové metody, kde by se pes měl naučit preciznosti, možno kombinovat i s metodou s využitím pokrmu, popřípadě prošlapáváním úhlů.
Často je příčinou velmi brzký přechod z obloučků na lomy, pes sice na změnu tvaru stopy reaguje, ale stále mu chybí potřebná jistota, když se najednou dostane do situace, že pach zmizí, a náhle jej zase zachytí trochu stranou. Ono to ověřování na lomech mnohdy souvisí i s revírováním na rovných úsecích. Precizní práce na dlouhých rovných úsecích je rovněž jedním z dobrých předpokladů pro dobrou práci na úhlech. Mnohdy udělá své i změna terénu, snížení stáří stopy, i když to nelze univerzálně aplikovat na všechny psy.
Rovněž je nutno brát v úvahu, že práce na úhlech musí být pravidelně procvičována, jako je to ostatně nutné u všech pachových prací a to systematicky a cílevědomě. Napři'klad u ročního psa by již měl psovod mít jasno, kolik stop a jak často má se svým psem dělat.

Připravila: Klementová Hana