Některé metody ve výcviku psa při rozlišování předmětů
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

schéma

Cílem cviku je, aby pes přinesl ve dvou, postupně nava- zujících pokusech, vždy pachově shodný předmět. Rozložení předmětů v jednotlivých pokusech taxativně vymezuje zkušební řád.
Cílem cviku je, aby pes po načichání přinesl ze skupiny předmětů správný, pachově shodný předmět.
Správný postup je takový, že by pes po dojití ke skupině předmětů měl jít od předmětu k předmětu, ověřit je čichem, uchopit správný a přinést jej k psovodovi. Upuštění předmětu má za následek bodovou ztrátu, a to i u nižších stupňů zkoušek (například i u ZMMP).
Zde vyplývá nutnost předchozího zvládnutí cviku aportování, neboť pro výkon, který bude ohodnocen plným počtem bodů, se vyžaduje prakticky aportování rozlišeného předmětu ke psovodovi. Při výcviku se často objevují nejčastější negativa:
- pes sbírá všechny předměty najednou - typické pro vášnivé aportéry;
- pes má sice snahu rozlišit předmět čichem, ale předměty si zpřehází a pak často přinese nesprávný;
- pes sice předmět rozliší, uchopí jej, ale nejde k psovodovi. Některé následně uvedené metody by měly pomoci při odstranění těchto projevů.

Vhazování předmětů do skupiny předmětů 
Do skupiny předem rozložených bezpachových (cizích) předmětů vhodí psovod svůj předmět.
Pro zesílení pachu ve prospěch psa dá psovi načichat a vyšle ho. Zpočátku je možno vést psa na vodítku šikmo ke skupině předmětů, aby pes musel očichat všechny předměty a zároveň mírně táhnout. Jakmile pes uchopí správný předmět, psovod s ním odejde od skupiny předmětů a náležitě jej pochválí.
K upevňování návyku držení předmětu je nutné se psem se o tento předmět potahat, aby měl o něj ještě větší zájem, vždy však musí zvítězit, tzn. že mu psovod předmět nechá.

Přichycení předmětů k podkladu
Tato metoda je použitelná u vášnivých aportérů, kteří mají snahu sbírat všechny rozložené předměty. Podstata spočívá v tom, že všechny předměty, mimo toho, který má pes rozlišit, jsou přichyceny k terénu (k podkladu) například skobičkami. Volný je pouze předmět, který má pes rozlišit a přinést. Tuto metodu nelze používat dlouho, aby se pes nenaučil zdvihat jen volné předměty.

Navlhčení nesprávných předmětů
Využitelné opět především u vášnivých aportérů. Mám osob- ně na několika psech vyzkoušeno, že navlhčené předměty berou neradi. I v tomto případě ovšem jde o přechodnou metodu.

Nejčastější chyby při výcviku psa v rozlišování předmětů

- pes nemá zvládnuty základní cviky poslušnosti;
- pes spolehlivě neaportuje;
- používané předměty nemají potřebnou pachovou nasycenost a čistotu;
- pes neumí nebo nechce načichávat ze sáčku - většinou jde o chybu psovoda při nácviku, kdy psovod např. zbytečně spěchal a psovi zprotivil načichávání;
- psovod nerespektuje zásady zacházení s napachovanými a bezpachovými předměty;
- nesprávně drží sáček při načichávání;
- psovod psa při výcviku v rozlišování předmětů přetěžuje, hrubě zachází se psem;
- pro výcvik jsou používány nevhodné předměty;
- při výcviku se používají stále stejné předměty;
- výcvik probíhá ve stále stejném prostředí;
- rozlišování se procvičuje stále na jeden pach;
- předměty jsou v počátcích výcviku nevhodně rozloženy - daleko, v nepřehledném terénu, blízko u sebe;
- psovod uspěchává výcvik.

 

Důležité zásady, které je nutno dodržovat při vlastním výcviku psa v rozlišováni předmětů

- na každý pokus by měl být rozlišovaný předmět vždy čistý; 
- po každém pokusu je nutno vždy odstranit a ve výcvikovém dni více nepoužívat všechny předměty, které pes, byt nesprávně, označil (oslintal);
- v jednom výcvikovém dni cvičíme pouze na jeden pach;
- při kladení předmětů dodržujeme vždy patřičnou vzdálenost mezi položenými předměty - 40 cm;
- při výcviku psa v rozlišování cizích předmětů střídáme v jednotlivých výcvikových dnech pomocníky;
- po každém výcviku necháme použité předměty vyvětrat, popřípadě očistíme nebo vypereme, to platí i pro igelitové sáčky;
- před každým výcvikem musí mít kladeč předměty dostatečně dlouho u sebe (asi 30 minut);
- utíká-li pes s předmětem po jeho rozlišení, nebo má-li snahu sbírat všechny, provádíme počáteční výcvik na krátkém, popřípadě později na dlouhém vodítku - pozor vodítkem nesmíme psa ovlivňovat, stejně jako jej předčasně chválit.

Od počátku výcviku musíme psa vést k tomu, aby rozlišoval sám a přesvědčivě, pochvalu vždy dáváme až po přinesení a odevzdání předmětu. Při nesprávném uchopení předmětu, dáváme psovi povel "FUJ", nikdy psa netrestáme.

Rozlišování předmětů bychom měli cvičit alespoň dvakrát v týdnu, vždy v jiném prostředí.

Připravila: Klementová Hana