Stopy a zvěř
(z knihy Pachové práce psů ve sportovní kynologie od Miroslava Ryneše)

Překřížení pachové stopy člověka stopou (stopami) zvěře je poměrně častým jevem. V praxi se nejčastěji setkáváme s následujícími:
- pes narazí na pach zvěře, která se pohybovala buď před nášlapem stopy, eventuálně během jeho průběhu, nebo po něm. Psovod o tom ani u vlastní stopy nemusí vědět;
- zvěř se objeví před psovodem a psem v průběhu vypracování stopy, kdy nastává čítankový příklad vnějšího dočasného útlumu. To vysvětluje chování psa i po zmizení zajíce z jeho zorného pole, kdy se i přes povely a povzbuzování psovodem při současném navádění psa na vyhledání ztracené stopy neukazuje po několik minut žádné zlepšení. S tím bohužel nic nenaděláme, zde nepomůže nějaké křičení, trhání vodítkem. Nezbývá nic jiného, než přijít ke psovi, dát mu například povel "K noze", či jinak prosadit svůj vliv, aby se psovod stal opravdovým komplexním podnětem a středem zájmu, a to na cílenou krátkou dobu, aby mohlo dojít k urychlení ústupu tohoto vnějšího dočasného útlumu.Poté znovu navádíme psa na vyhledání stopy, jak již bylo popsáno.

Jak tomu předcházet? Kořeny tohoto chování spočívají již v období výchovy štěněte. Je sice pravda, že je téměř nemožné, aby psovod chodil se štěnětem na vycházky do silně zavětřených revírů, ani by to neupevňovalo dobré vztahy s myslivci. Ale každý psovod se občas na vycházce se štěnětem na louce, polní cestě, parku či lese setkal s případem, že vyběhl zajíc, vylétl bažant, divoká kachna . . . Od takovýchto prvních setká- ní je nutno snahu štěněte vyrazit za zvěří ihned tlumit, psovod dává rázný povel "FUJ", popř. trhne vodítkem a poté zaměstná štěně tak, aby vnější dočasný útlum byl co nejkratší.
Jakmile toto psovod u štěněte nepotlačuje, u příliš sebevědomého jedince se lovecký pud bude i nadále rozvíjet do nežádoucí míry, kdy bude zbytečně mnoho problémů, a to nejen při stopách.

 Závěr ke stopám
Výcvik psa na stopách ve sportovní kynologii má své ne- zastupitelné místo. Od počátku výcviku každého psa na stopách musí mít psovod vždy na paměti, že jedině radostná, ale přitom i přesná práce psů na stopách přináší očekávané výsledky na zkouškách a soutěžích, v praxi jde přece o bodové hodnocení. Výsledky pravidelné práce na stopách se neobjeví ihned.
Vzhledem k náporu na nervovou soustavu psa probíhá vypracování příslušných reflexů o něco pomaleji než u ostatních cviků, napři'klad poslušnosti či obrany.
To bychom měli mít vždy na paměti při posuzování výcviku našeho psa na stopách.
Nezabývali jsme se zde, a to ryze z praktických důvodů, některými druhy stop, používanými v dřívější služební kynologii - stopa nastavovaná časem, pachové kříže dvojité, pachové vějíře, pachové žebříky atd. Případný zájemce o tyto stopy může studovat odbornou literaturu vztahující se k výcviku služebních psů, které vyšlo v předchozích letech poměrně dost.

Připravila: Klementová Hana